Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Body mass index je jiný název (anglického původu) pro index tělesné hmotnosti.

Glykemický index (GI) je číslo, které vyjadřuje, jak rychle po konzumaci potraviny s obsahem sacharidů – ať již mono-, oligo- nebo polysacharidů – vzroste glykemie (hladina glukózy v krvi). Čím vyšší je glykemický index dané potraviny, tím rychleji po její konzumaci roste glykemie – a platí to samozřejmě i naopak (tj. u potravin s nízkým glykemickým indexem je nárůst glykemie pozvolný). Například po konzumaci sladkého pečiva hladina glukózy v krvi „vystřelí prudce vzhůru“, zatímco po konzumaci stejného množství sacharidů např. v ovesných vločkách je vzestup glykemie pozvolnější. U glykemického indexu se jako standard pro srovnání používá zvýšení glykemie po konzumaci čisté glukózy. Ta se dostává do krve nejrychleji, způsobí tedy největší „vlnu“ (schematicky znázorněno na obr. 1). Rychlost GI pro glukózu je proto nastavena na hodnotu 100. K této hodnotě se pak vztahují hodnoty zvýšení glykemie způsobené 50 g sacharidů obsažených v dané potravině. Například GI 50 znamená, že zvýšení hladiny glukózy v krvi vyvolané konzumací potraviny s obsahem 50 g sacharidů je o polovinu menší než v případě 50 g glukózy. Nicméně hodnota GI se vždy vztahuje na 50 g sacharidů obsažených v dané potravině a nezohledňuje složení celého jídla. Obrázek 1: Schematické znázornění měnící se glykemie (hladiny glukózy v krvi) v průběhu času po konzumaci potraviny s vysokým glykemickým indexem (znázorněno červeně) a nízkým glykemickým indexem (znázorněno modře). Potravina s vyšší hodnotou glykemického indexu (GI) způsobí větší výkyv glykemie než potravina s nižší hodnotou GI. (Zdroj: Wikimedia Commons, Public Domain) Obrázek 2: Schematické znázornění skupin potravin s nízkým (vlevo), středně vysokým (uprostřed) a vysokým (vpravo) glykemickým indexem. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také glykemie, glykemická nálož.

Index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) je číslo, které se používá jako orientační měřítko přiměřenosti vztahu tělesné hmotnosti a tělesné výšky. BMI se vypočítá vydělením tělesné hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech: BMI = tělesná hmotnost v kg / (výška v m)2 Například u člověka s výškou 170 cm a hmotností 70 kg se BMI vypočítá následovně: BMI = 70 kg / (1,7 m × 1,7 m) = 24,2 kg/m2 Pozor: Výše uvedená definice platí pro dospělou populaci. Pro děti a dospívající je potřeba používat speciálně upravený BMI pro tyto skupiny populace, který (na rozdíl od dospělých) zohledňuje i jejich věk a pohlaví. Bližší informace najdete v pojmech růstový graf: BMI, dívky a růstový graf: BMI, chlapci. Druhou možností, jak zjistit, v jakém percentilu se nachází konkrétní dítě, je použít on-line kalkulačku na některém z důvěryhodných webů. V češtině se taková kalkulačka nachází například na webu vyzivadeti.cz. Samotný BMI má však jen omezený význam, protože nevypovídá nic o tělesné stavbě člověka. Například sportovci s výrazně vyvinutým svalstvem mívají často vyšší než „normální“ BMI, přestože nemají nadváhu. Odchylky od „normální“ hodnoty BMI mívají i velmi vysocí nebo naopak velmi malí lidé. Viz také tělesná hmotnost, podváha, normální váha, nadváha, obezita, růstový graf: BMI, dívky, růstový graf: BMI, chlapci.

Bodypletysmografie je jednou z metod, které se používají při funkčním vyšetření plic. Bodypletysmografie se provádí v uzavřené komoře. Je náročnější na vybavení než spirometrie nebo bronchodilatační test, ale umožňuje provádět velmi přesná měření. Bodypletysmografie lékaři umožní odlišit astma od jiných onemocnění, která zhoršují výkonnost plic (např. plicní fibróza). Viz také -grafie.

Inhibitory kontrolních bodů imunitní reakce je jiný název pro checkpoint inhibitory. Viz také inhibitor, imunitní reakce.

Inhibitory kontrolních bodů je jiný název pro checkpoint inhibitory.

Alergie na hmyzí bodnutí neboli alergie na hmyzí jed je alergická reakce na hmyzí jed, který se do těla dostal v důsledku bodnutí hmyzem. Po bodnutí včely nebo vosy se přehnaná reakce v oblasti místa vpichu – tzv. místní alergická reakce – vyskytuje až u 4,5 % obyvatelstva. Až u 3,5 % obyvatelstva se vyskytuje celková alergická reakce – tedy potíže, které se vyskytují ve větší vzdálenosti od místa vpichu a které mohou v těžkých případech vést k trvalým tělesným následkům, nebo dokonce k úmrtí. V důsledku alergické reakce na včelí nebo vosí bodnutí v Evropě každoročně zemře asi 200 lidí, další tisíce lidí jsou ošetřeny na urgentních příjmech. Viz také alergie.